Automobil

Přibližně začátkem 80. let byl v mé tvorbě častým motivem automobil (jako výrazný prvek moderního života), který jsem nazíral skrze jistý absurdní významový zkrat. Automobil, který by měl být synonymem volnosti pohybu, jsem rád zbavoval jeho nejpodstatnějšího atributu – kol. To, co zůstává, působí jako nehybná schránka, která uvnitř vězní své pasažéry. Dojem pohybu naopak vyvolávají spíše samotné figury řidičů nebo spolucestujících (které jsou někdy dokonce z karoserie vyjmuty, ale stále modelované dynamicky). Jejich tváře jsou proměněné silou rychlosti a potažmo také deformujícím vlivem technologií na lidskou přirozenost.